Vývozu má začít více pomáhat „obchodní diplomacie“

Na listopadové exportní konference se hovořilo o státní podpoře i financování

V polovině prosince bude Kaiserštejnský palác hostit nejlepší exportéry České republiky, kteří již pošestnácté budou oceňování v soutěži Exportér roku. Za léta, kdy se tato soutěž koná, si vydobyla prestižní postavení, což dokládají svojí účastí na slavnostním vyhlášení vítězů i představitelé vlády. Pro úplnost dodejme, že soutěž pořádají Střední podnikatelský stav a Asociace na podporu podnikání ČR, záštitu nad soutěží má Hospodářská komora ČR.
V posledních letech přicházeli pořadatelé při organizaci soutěže v jednotlivých ročnících s novinkami. Nejprve přibyla kategorie Střední exportér, později přibyly ceny pro nejlepší exportéry v jednotlivých krajích a zvláštní cena Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR. Novinku přichystali pořadatelé soutěže i letos – zhruba měsíc před slavnostním vyhlášením vítězů a předáváním pohárů uspořádali jako součást soutěže Exportní konferenci. Pořádalo ji Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR a soutěží Exportér roku.

O státní podpoře i financích

Samotná konference byla rozčleněna do dvou bloků. V prvním z nich hovořili ředitel odboru podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Zdeněk Vališ a prezident HK ČR Petr Kužel o exportní strategii ČR a předseda Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR Zdeněk Somr o rozhodčím řízení v zahraničním obchodě.
Druhý blok představoval diskusní témata a hovořilo se v něm především o financování exportu. Náměstek generálního ředitele EGAP Miroslav Somol hovořil o státní podpoře exportu, náměstek generálního ředitele ČEB Miloslav Kubišta o státní podpoře financování exportu a o komerčních možnostech financování zahraničního obchodu hovořili Miloš Večeřa, předseda Pracovní skupiny pro exportní financování České bankovní asociace, a zástupci komerčních bank. Samozřejmě došlo i na poznatky a dotazy přítomných představitelů různých firem.

Nová Exportní strategie

O úvod se postaral prezident Hospodářské komory ČR, který uvedl, že vedle problematiky fotovoltaiky je pro HK ČR v současnosti jedním z nejdůležitějších témat nová exportní strategie. Nadnesl otázky, na něž čeští exportéři očekávají od státu odpovědi, a především konkrétní činy.
Vystoupení ředitele odboru podnikání Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Zdeňka Vališe lze zhruba rozdělit do tří tematických částí – v první stručně shrnul současný stav podpory exportu ze strany státu, v druhé hovořil o právě končícím období stávající exportní strategie, která byla vytyčena na léta 2006–2007 a ve třetí, publikem asi nejočekávanější, o nové exportní strategii na léta 2011–2015 (v době konání konference práce na ní se blížily k vrcholu).
Když hovořil o současném stavu, poukázal na tři hlavní problémy, které státní podporu exportu ovlivňují. Jsou to meziresortní dvojkolejnost (kompetence jsou rozděleny mezi ministerstva zahraničí a průmyslu a obchodu), ale také resortní dvojkolejnost (OEÚ, CzechTrade, CzechInvest) a nejednotnost řízení a financování. Právě tyto tři oblasti lze označit za slabiny při realizaci Exportní strategie 2006–2010.

Co se podařilo splnit

Hlavní cíle, které si tato strategie vytkla, ale byly splněny – vývoz na hlavu přesáhl stanovenou hranici 10 000 amerických dolarů (na čemž se ale podílelo i posílení české koruny), zahraničně obchodní bilance v těchto letech dosahovala aktivní saldo. Vzrostl objem financování, resp. pojišťování exportu se státní podporou, vzrostl podíl malých a středních firem na českém exportu, byly schváleny legislativní změny ve prospěch exportu. Je rovněž třeba si uvědomit, že uprostřed zmiňovaného období došlo k zásadním změnám podmínek, než byly v době, kdy byla exportní strategie zpracovávána – došlo k celosvětové finanční a hospodářské krizi.
Podařilo se realizovat projekty, o nichž bylo rozhodnuto při přijímání exportní strategie na léta 2006–2010. Patří sem například vytvoření zelené linky pro exportéry (dosud na ní bylo vzneseno přes 8000 dotazů), Exportní akademie a České rady pro obchod a investice, a zmínit je třeba i využití fondů EU v systému podpory exportu.

Priority nové strategie

Vedle již tří zmíněných problematických bodů poukazovali exportéři na některé slabiny české exportní strategie ve srovnání s jinými hospodářsky vyspělými státy. V první řadě to je nedostatečná tzv. obchodní diplomacie (což je důsledkem zejména zmíněné meziresortní dvojkolejnosti). Na připomínky podnikatelské sféry by právě měla nyní reagovat nová Exportní strategie 2011–2015. Právě ona, podle slov Zdeňka Vališe, by měla reagovat na jinou poptávku podnikatelské sféry při podpoře exportu (požadavky na jednotné řešení podpory exportu), měla by zakotvit intenzivnější spolupráci s podnikatelskou sférou a měla by rovněž reagovat na odeznívající důsledky dopadů hospodářské krize (kdy byly tlaky na úspory a racionalizaci). Důležitost Exportní strategie 2011–2015 má posílit i to, že po připomínkovém řízení je předkládána vládě a její schválená konečná podoba by měla být závazkem vlády („dosluhující“ Exportní strategie byl pouze „vládě pro informaci“). Nová Exportní strategie 2011–2015 má pět hlavních priorit:
  • zefektivnění systému podpory exportu,
  • odstranění duality a založení jednotné sítě,
  • optimalizaci zdrojů a proexportních aktivit,
  • působení na klíčových trzích,
  • zacílení na trhy a obory s exportním potenciálem (prioritní země, země zvláštního významu, země EU).
Strategie na následující léta má obsahovat nový model podpory v zahraničí, kdy by mělo dojít ke standardizaci zahraniční sítě, aby lépe vyhovovala potřebám podnikatelů. Důležitým efektem dosavadních jednání o tom, jak zlepšit podporu českého exportu, je dohoda mezi MZV a MPO o tom, že obchodní rady na českých zastupitelských úřadech bude řídit MPO. Objevuje se rovněž požadavek, aby rovněž velvyslanci při svém působení v zahraničí více přihlíželi k ekonomických zájmům českých exportů a v zorném úhlu jejich pracovních náplní i zájmů nebyly jen politické a diplomatické otázky, ale rovněž otázky ekonomické. V souvislosti s novou strategií se také hovoří o vypracování manuálů pro export do jednotlivých zemí, aby obchodní rada nemusel poskytovat tyto základní informace a více se zaměřil a také více času vynaložil na konkrétní pomoc.

Nástroje k dosažení cílů

Zdeněk Vališ vyjmenoval rovněž sedm hlavních nástrojů k plnění Exportní strategie 2011–2015. Jsou to:
  • exportní financování (synergie mezi státním a privátním, smíšené financování),
  • zakázky a poptávky v zahraničí (více příležitostí, účast v tendrech),
  • informační podpora (vzdělávání a internacionalizace, projekt manuál českého exportéra),
  • prezentace a propagace (v zahraničí, tuzemsku, v regionech), využití fondů Evropské unie do roku 2013,
  • obchodní politika a přístup na trh (liberalizace, diverzifikace oborové/teritoriální, priority, zpětná vazba),
  • komerční návaznost výzkumu, vývoje a inovací (větší provázanost státních a soukromých prostředků)
  • průmyslová dimenze ZRS.
V nové Exportní strategii má být zdůrazněna rovněž podpora vývozu malých a středních firem. Má být rovněž zpracována „mapa“ exportních příležitostí, která má pomoci soustředit se na exportní a růstový potenciál vytipovaných jednotlivých zemí. Státní podpora by se rovněž měla zaměřit na ty obory, které mají vyšší přidanou hodnotu. Z konkrétních plánů, které by měly být součástí realizace nové Exportní strategie 2011–2015 lze uvést i záměr vydávat časopis pro exportéry, který bude přinášet užitečné rady, různé přehledy, postupy apod. Konkrétní podobu má i plán propagace – počítá obdobně jako v minulosti s podporou při účasti na vybraných veletrzích a výstavách a s pořádáním prezentačních akcí v zahraničí, ale rovněž i s prezentačními akcemi v tuzemsku (pořádání incomingových misí a „inkubátorů“). Další konkrétním projektem je „Export v regionech“. Ten vychází z toho, že všechny instituce pro podporu exportu sídlí v Praze, což je pro mimopražské vývozce omezující. Je tedy potřebné, aby pracovníci státních proexportních institucí vyjížděli za nimi.
V diskuzi k této problematice pak mimo jiné zaznělo, že je žádoucí podpora dvojího druhu: zaprvé pro firmy, které již mají zkušenosti a potřebují podporu pro průnik na trh, zadruhé pak pro ty, které s exportem začínají a teprve sbírají informace jak vývoz profinancovat – pro ty je pomocí například proškolení lidí pro spolupráci s EGAP, ČEB ad. Zazněly rovněž názory, že je potřeba posílit zdroje EGAP a ČOB.

napsal: Zdeněk Kubín

« zpět

aktuality:

21.10.2019

Prodloužení termínu pro přihlášky

Termín pro přihlášení do 25. ročníku soutěže Exportér roku je prodloužen do středy 6.11.2019
01.10.2019

Přihlášky do soutěže ER 2019

Dnešním dnem je zahájeno přijímání přihlášek do soutěže ER 2019. Přihlášky zasílejte od 1.10.2019 do 20.10.2019, naleznete v sekci "ke stažení". V případě, že byste měli problém s termínem nebo údaji, prosím, kontaktujte nás.
17.12.2018

TISKOVÁ ZPRÁVA - Exportér roku 2018 – výsledky

Celou tiskovou zprávu naleznete zde.
» výpis aktualit

Kontakt pro zasílání přihlášek:

info@exporterroku.com
tel.: 734 510 844

Střední podnikatelský stav, z.s.
Exportér roku
Palackého třída 223/5
288 02 Nymburk

IČO: 70907901
DIČ: CZ 70907901

 

Hospodářská komora České republiky

 

 

SPS

 

 

Asociace pro podporu podnikání

 

Partner


Bisnode


Partneři kategorií

Česká exportní banka

 

 

EGAP

 

SPgroup